(22) 2. Parisāvaggo

1. Parisāsuttaṃ

211. ‘‘Cattārome , bhikkhave, parisadūsanā. Katame cattāro? Bhikkhu, bhikkhave [idha bhikkhave bhikkhu (pī. ka.)], dussīlo pāpadhammo parisadūsano; bhikkhunī, bhikkhave, dussīlā pāpadhammā parisadūsanā; upāsako, bhikkhave, dussīlo pāpadhammo parisadūsano; upāsikā, bhikkhave, dussīlā pāpadhammā parisadūsanā. Ime kho, bhikkhave, cattāro parisadūsanā.

‘‘Cattārome, bhikkhave, parisasobhanā. Katame cattāro? Bhikkhu, bhikkhave, sīlavā kalyāṇadhammo parisasobhano ; bhikkhunī, bhikkhave, sīlavatī kalyāṇadhammā parisasobhanā; upāsako, bhikkhave, sīlavā kalyāṇadhammo parisasobhano; upāsikā, bhikkhave, sīlavatī kalyāṇadhammā parisasobhanā. Ime kho, bhikkhave, cattāro parisasobhanā’’ti. Paṭhamaṃ.

2. Diṭṭhisuttaṃ

212. ‘‘Catūhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye. Katamehi catūhi? Kāyaduccaritena, vacīduccaritena, manoduccaritena, micchādiṭṭhiyā – imehi kho, bhikkhave, catūhi dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye.

‘‘Catūhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ sagge. Katamehi catūhi ? Kāyasucaritena, vacīsucaritena, manosucaritena, sammādiṭṭhiyā – imehi kho, bhikkhave, catūhi dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ sagge’’ti. Dutiyaṃ.

3. Akataññutāsuttaṃ

213. ‘‘Catūhi , bhikkhave, dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye. Katamehi catūhi? Kāyaduccaritena, vacīduccaritena, manoduccaritena, akataññutā akataveditā [akataññutāakataveditāya (sī.)] – imehi kho, bhikkhave, catūhi dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye.

‘‘Catūhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ sagge. Katamehi catūhi? Kāyasucaritena, vacīsucaritena, manosucaritena, kataññutākataveditā [kataññutākataveditāya (sī.)] – imehi kho, bhikkhave, catūhi dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ sagge’’ti. Tatiyaṃ.

4. Pāṇātipātīsuttaṃ

214. …Pe… pāṇātipātī hoti, adinnādāyī hoti, kāmesumicchācārī hoti, musāvādī hoti…pe… pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, musāvādā paṭivirato hoti. Catutthaṃ.

5. Paṭhamamaggasuttaṃ

215. …Pe… micchādiṭṭhiko hoti, micchāsaṅkappo hoti, micchāvāco hoti, micchākammanto hoti…pe… sammādiṭṭhiko hoti, sammāsaṅkappo hoti, sammāvāco hoti, sammākammanto hoti. Pañcamaṃ.

6. Dutiyamaggasuttaṃ

216. …Pe… micchāājīvo hoti, micchāvāyāmo hoti, micchāsati hoti, micchāsamādhi hoti…pe… sammāājīvo hoti, sammāvāyāmo hoti, sammāsati hoti, sammāsamādhi hoti. Chaṭṭhaṃ.

7. Paṭhamavohārapathasuttaṃ

217. …Pe… adiṭṭhe diṭṭhavādī hoti, asute sutavādī hoti, amute mutavādī hoti, aviññāte viññātavādī hoti…pe… adiṭṭhe adiṭṭhavādī hoti, asute asutavādī hoti, amute amutavādī hoti, aviññāte aviññātavādī hoti. Sattamaṃ.

8. Dutiyavohārapathasuttaṃ

218. …Pe… diṭṭhe adiṭṭhavādī hoti, sute asutavādī hoti, mute amutavādī hoti, viññāte aviññātavādī hoti…pe… diṭṭhe diṭṭhavādī hoti, sute sutavādī hoti, mute mutavādī hoti, viññāte viññātavādī hoti. Aṭṭhamaṃ.

9. Ahirikasuttaṃ

219. …Pe… assaddho hoti, dussīlo hoti, ahiriko hoti, anottappī hoti…pe… saddho hoti, sīlavā hoti, hirimā hoti, ottappī hoti. Navamaṃ.

10. Dussīlasuttaṃ



这是《增支部》第四集的内容,我将按照您的要求直译如下:
(22) 2. 众品
1. 众经
"诸比丘,有四种污染众会的人。哪四种?诸比丘,在此,破戒、恶法的比丘污染众会;破戒、恶法的比丘尼污染众会;破戒、恶法的优婆塞污染众会;破戒、恶法的优婆夷污染众会。诸比丘,这是四种污染众会的人。
诸比丘,有四种庄严众会的人。哪四种?诸比丘,持戒、善法的比丘庄严众会;持戒、善法的比丘尼庄严众会;持戒、善法的优婆塞庄严众会;持戒、善法的优婆夷庄严众会。诸比丘,这是四种庄严众会的人。"第一。
2. 见经
"诸比丘,具足四法者,如实被置于地狱中。哪四法?身恶行、语恶行、意恶行、邪见——诸比丘,具足这四法者,如实被置于地狱中。
诸比丘,具足四法者,如实被置于天界中。哪四法?身善行、语善行、意善行、正见——诸比丘,具足这四法者,如实被置于天界中。"第二。
3. 忘恩经
"诸比丘,具足四法者,如实被置于地狱中。哪四法?身恶行、语恶行、意恶行、忘恩负义——诸比丘,具足这四法者,如实被置于地狱中。
诸比丘,具足四法者,如实被置于天界中。哪四法?身善行、语善行、意善行、知恩图报——诸比丘,具足这四法者,如实被置于天界中。"第三。
4. 杀生经
......是杀生者、不与取者、欲邪行者、妄语者......远离杀生、远离不与取、远离欲邪行、远离妄语。第四。
5. 第一道经
......是邪见者、邪思惟者、邪语者、邪业者......是正见者、正思惟者、正语者、正业者。第五。
6. 第二道经
......是邪命者、邪精进者、邪念者、邪定者......是正命者、正精进者、正念者、正定者。第六。
7. 第一言说道经
......未见言见、未闻言闻、未觉言觉、未知言知......未见言未见、未闻言未闻、未觉言未觉、未知言未知。第七。
8. 第二言说道经
......见言未见、闻言未闻、觉言未觉、知言未知......见言见、闻言闻、觉言觉、知言知。第八。
9. 无惭经
......是无信者、破戒者、无惭者、无愧者......是有信者、持戒者、有惭者、有愧者。第九。
10. 破戒经

220. ‘‘Catūhi , bhikkhave, dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye. Katamehi catūhi? Assaddho hoti, dussīlo hoti, kusīto hoti, duppañño hoti – imehi kho, bhikkhave, catūhi dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye.

‘‘Catūhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ sagge. Katamehi catūhi ? Saddho hoti, sīlavā hoti, āraddhavīriyo hoti, paññavā hoti – imehi kho, bhikkhave, catūhi dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ sagge’’ti. Dasamaṃ.

Parisāvaggo [sobhanavaggo (sī. syā. kaṃ. pī.)] dutiyo.


220. "诸比丘，具足四法者，如实被置于地狱中。哪四法？是无信者，是破戒者，是懈怠者，是愚痴者——诸比丘，具足这四法者，如实被置于地狱中。
诸比丘，具足四法者，如实被置于天界中。哪四法？是有信者，是持戒者，是精进者，是智慧者——诸比丘，具足这四法者，如实被置于天界中。"第十。
众品第二。



Tassuddānaṃ –

Parisā diṭṭhi akataññutā, pāṇātipātāpi dve maggā;

Dve vohārapathā vuttā, ahirikaṃ duppaññena cāti.

其摘要：
众会与见及忘恩，
杀生和两种道；
两种言说道已说，
无惭与愚痴。


